Otevřeno denně
mimo pondělí
květen - září říjen - duben
9-12, 13-17 9-12, 13-16
Vstupné
plné 40,-Kč, snížené 20,-Kč
herna s programem 25,-Kč
dílny k výstavám 35,-Kč
Mapa
najdete nás také
na Facebooku
Muzeum Mladoboleslavska
je příspěvkovou organizací
Středočeského kraje
Dokumenty
Zpráva o činnosti
Informace pro stavebníky
Další odkazy
Statutární město
Mladá Boleslav
Informační centrum
Vlastivědná společnost
WebringPolabí - muzea
Seznam, Předchozí, Další,
Náhodně alt-webring.com
Atlas Česka
|
na úvod o muzeu expozice sbírky výstavy herna pro školy archiv knihy pobočky kontakty  |
Co je co
aneb Drobné archeologické nálezy, se kterými se můžete setkat na poli
nebo ve výkopech
 Bronzové artefakty
Předměty různých tvarů a funkcí
vyrobené z bronzu. Obvykle
mívají zelenou až zelenohnědou
patinu.
Na fotografii vidíme pravěkou
břitvu, dlátko a sponu na spínání
oděvu.
 Kachle a jejich zlomky
K častým nálezům ze středověku
a novověku patří kachle či jejich
zlomky. Původně byly součástí
kachlových kamen a jejich přední
strany nesou ozdobné motivy
či výjevy z tehdejšího života.
 Keramické nádoby
Nejčastějším archeologickým nále-
zem bývají zlomky keramických
nádob.
Z vlastností jednotlivých střepů
(použitého materiálu, technologie
výroby apod.) můžeme získat
množství informací, např. o jejich
stáří či kulturní příslušnosti jejich
výrobců a uživatelů.
Mince
 Někdy i nevzhledně vypadající
ko toučky mohou po odborném
vyčištění ukrývat překvapivé
zjištění. Fotografie zachycuje
stříbrné mince - pražské groše
Václava IV.
 Kamenné nástroje
Artefakty z dobře štípatelných
druhů kamene ("pazourky").
Nacházejí se buď již jako upra-
vené nástroje (hroty šípů,
srpové čepele...), nebo jako
nezpracovaná surovina.
 Nálezy ze železa
Od starší doby železné až
do dneška se můžeme setkat
s artefakty, vyrobenými z nej-
běžnějšího kovu - železa.
Na fotografii vidíme jezdeckou
ostruhu a hrot šípu středověké
kuše.
Žernovy - kameny na mletí obilí
 Někdy lze i v "beztvarých" kame-
nech rozeznat fragmenty pra-
věkých mlecích zařízení.
Na fotografii vidíme zlomky
keltských rotačních mlýnů
- žernovů.
|
Texty z archeologie
Osídlení území Mladé Boleslavi
od paleolitických lovců do dnešních dnů
Výrazný ostroh tvaru protáhlého trojúhelníku
na soutoku dvou řek, chráněný ze západní
i východní strany výrazným terénním převýšením,
přilákal první praobyvatele nejpozději již v
závěrečné fázi paleolitu - starší doby kamenné.
Artefakty, vyrobené z místních i importovaných
kamenných surovin - čepele, škrabadla, rydla a
další nástroje - dokládají pobyt člověka před
zhruba 12 000 lety.
Stopy dalšího osídlení jsou známy až z pozdní
doby kamenné. Nemnohé předměty sídlištního
harakteru, zejména zlomky nádob a předměty
broušené z kamene, napovídají o osídlení této
lokality nositeli kultur, označovaných dle
typických keramických tvarů jako kultura s
keramikou nálevkovitých pohárů, a na ní
navazující kultura s keramikou kanelovanou.
Tuto fázi osídlení můžeme časově vymezit
zhruba lety 3 900 - 3 200 př. n. l.
Po pauze, trvající přes tisíc let,
si vybral jako místo ke zbudování výšinného
sídliště lid starší doby bronzové - nositelé
únětické, a později věteřovské kultury.
Jeho pobyt je doložen relikty sídlištních
objektů, např. odpadních jam a pecí.
Z movitých nálezů lze jmenovat zlomky nádob.
Mladší dobu bronzovou (1 300 - 1 000 př.n.l.)
reprezentuje výrazné osídlení lužickou
kulturou. Do této doby spadá zbudování první
fortifikace, přepažující nejpřístupnější
(severní) stranu ostrohu. Opevnění mělo
podobu dřevohlinité hradby, doplněné o příkop
o hloubce zhruba tří metrů přibližně v úrovni
čp. 16 (Kooperativa). Zánik hradby je datován
radiokarbonovým datem k roku 1003
( 136 let př. n. l. Sídliště se rozkládalo
nejen na opevněné ploše vlastního hradiště,
ale i na jeho předhradí směrem k dnešnímu
Novému městu................
číst celý text (pdf)
|
